Znovuzrození, obnova, požehnání. Pro mnoho kultur celého světa je období zimního slunovratu důležitým časem, kdy se schází rodina a přátelé a předávají se dárky. Křesťané (i když dnes už i mnoho dalších) slaví Vánoce, židé Chanuku (Svátek světel), staří Egypťané v tuto dobu oslavovali slunečního boha Hora, Římané měli po celý týden své Saturnálie na oslavu boha Saturna a pro wiccu, pohanství a novopohanství to znamená období zvané Yule. Málokdo si je vědom toho, že většina vánočních tradic pochází ze starých pohanských zvyklostí. Křesťanská církev si je jen přetvořila pro své vlastní potřeby, místo toho, aby lidem jejich tradice zakazovala.
Co je to Yule?
Yule je oslavou zimního slunovratu. Je to významný předěl, kdy se polovina roku, která se vyznačuje ubývajícím světlem, překlene zase do poloviny roku, kdy světla přibývá. A to je pořádný důvod k oslavě! Dnes už si samozřejmě pomáháme umělým světlem a teplem a roční cykly a množství slunečního svitu už dokážeme vyvážit, ale dovedete si představit, v jaké situaci byli naši předkové?
Běhen slunovratní noci, nejdelší noci v roce, dojde ke „znovuzrození“ slunce. Staré severogermánské kmeny věřily, že slunce je obrovské ohnivé kolo, které se po světě kutálí tam a zpátky, takže jeho návrat podporovaly a oslavovaly zapalováním velkých ohňů a v domech zase pálily velká polena – yule logs. Domy i okolí se zdobily stálezelenými rostlinami a ornamenty, které znázorňovaly slunce, takže byly často ve tvaru hvězdy, a které měly za úkol nalákat slunce zpátky.
Mnoho starých kultur slavilo slunovrat ohněm a světlem a i dnešní moderní kultury jím slaví. Santa Claus, jak ho známe dnes, byl vytvořen až v průběhu 19. století ve Spojených státech.
Kdy se Yule slaví?
U nás na severní polokouli se Yule slaví v době zimního slunovratu, tedy 20. – 23. prosince, podle toho, na kdy přesně ten který rok slunovrat spadá. Obvykle to ale bývá 21. prosince, a proto i většina lidí slaví právě v tomto datu. Na jižní polokouli je to obráceně, tam v tento den slaví letní slunovrat, Lithu, a Yule slaví kolem 21. června.
V tradičním pojetí se však tento svátek neslaví jen v jednom dni, ale jde o celých 12 dní – tedy vlastně nocí. Většinou tedy oslavy zimního slunovratu zahrnují noci od 20.12 až do 1.1., přičemž první je tzv. noc Matčina, kdy matka v temnotě lůna porodí slunce.
Jak slavili Yule naši předkové
Zapalovaly se ohně, domy se zdobily stálezelenými rostlinami, děti obcházeli domy a dostávaly malé dárky, druidi sklízeli hluboko v lesech jmelí, pálilo se vánoční poleno. Zimní slunovrat byl obdobím vysoké aktivity nadpřirozených sil.
Se slunovratem je v severské tradici spojován Odin, vládce všech bohů. (Samotný Odin zřejmě vznikl z boha větru a smrti jménem Wodan.) Jednooký bůh s dlouhým plnovousem je spojován s léčením, věděním, poezií, čarovnou mocí, ale také s válkou a smrtí. Jeho „dopravním prostředkem“ byl osminohý kůň jménem Sleipnir („Klouzal“). Často ho také doprovázeli dva vlci (Geri a Freki) nebo dva havrani (Huginn a Muninn).
Odin byl také velitelen tzv. Wild huntu, divokého lovu, procesí nadpřirozených bytostí/elfů/mrtvých lovců, které se prohánělo oblohou v období zimního slunovratu. Vidět wild hunt obvykle znamenalo předzvěst nějaké pohromy. Aby si je lidé udobřili, nechávali jim dary v podobě jídla a pití, někdy i trochu úrody na polích. (Původem wild huntu zřejmě byly časté bouře a špatné počasí, které v zimním období vládlo).
Yule podle wicca
Zimní slunovrat je také o boji mezi mladým dubovým králem a cesmínovým králem. Dubový král symbolizuje světlo nadcházejícího roku a cesmínový král naopak temnotu.
Co se týče wild huntu, wicca většinou vidí za jejího vůdce řeckou bohyni Hekaté, patronku kouzel, duchů a křižovatek.
Jak můžeme Yule slavit dnes?
Asi vás potěší, že slavit můžete v podstatě velmi podobně, jako jste zvyklí z Vánoc: stromečkem, dárky, velkou večeří a ve společnosti rodiny či přátel, se spoustou radosti a velkou špetkou magie. O svoji úrodu se už dnes bát nemusíme, většina pohanských tradic už je tedy jen symbolická. Zato ale návrat slunce a prodlužování se dnů je důvod k oslavě kdykoliv!
Jděte se projít do přírody a všímejte si změn, kterými země prochází, nasávejte roční období, ve kterém se právě nacházíme. Je požehnáním, že žijeme na rovnoběžce, která si projde všemi obdobími a přírodní cykly jsou tak nádherně viditelné!
Ozdobte si vánoční stromeček.
Obdarovávejte. Dárky nám dávají pocit ocenění a zadostiučinění, jsou pro nás odměnou a potěšením. Dávání darů je zase skvělé na podporu našeho sebevědomí. Když mají ostatní radost, i my máme radost.
Mezi staré zvyky patří výroba slunovratního polena. To se vyrábělo z dubu, případně borovice, který roste na vašem pozemku nebo který jste dostali darem, ne si ho koupili. Ozdobilo se větvičkami, šiškami, stálezelenými rostlinami a pentlemi, polilo se alkoholem (pivem, vínem) a zapálilo se. Jeho význam tkvěl v tom, že představovalo první poleno, které zapálí ohně slunovratu. Popel z něj byl potom zahrabán do země či přidáván do vody pro zvířata jako ochranný prostředek a požehnání od slunce. Dnes si i my můžeme takové polínko vyrobit a spálit ho v krbu, nebo si ho dát doprostřed svátečního stolu jako krásnou přírodní ozdobu. Pokud poleno pálíte, přihoďte k němu i větvičku cesmíny, s níž shoří i všechny bolesti a problémy z uplynulého roku.
Určitě si také domů pořiďte jmelí, nejlepší je to darované. Přináší lásku a blahobyt.
Po domě můžete rozvěsit také cesmínu (holly), aby zabezpečila štěstí a ochranu celé rodině. Můžete z ní také vyrobit cesmínovou vodu tím, že listy namočíte do vody a necháte je louhovat během úplňkové noci na měsíčním světle.
Domácí oltář nebo interiér domy si vyzdobte stálezelenými rostlinami, jehličím, hlavně jedlí, šiškami, svícemi i vším, co vám dodá sváteční náladu.
Udělejte si shrnutí minulého roku, bilancujte a plánujte na rok příští.
Symboly Yulu:
Symboly: stálezelené rostliny (symbolizují život a znovuzrození, ochranu a prosperitu. Věřilo se, že mají moc nad smrtí a nad zlými duchy zimy.); cesmína (symbol naděje, reprezentuje mužský element, chrání obydlí před zlými duchy); jmelí (symbol lásky pro seveřany, kouzelná rostlina druidů, reprezentuje ženský element, symbolizuje plodnost a prosperitu); břečťan (symbol koloběhu života); tis (symbol dlouhověkosti i nesmrtelnosti); stromeček (původně reprezentoval strom života); věnec; yule log – poleno (Skandinávci pálením polena uctívali boha Thora, Keltové ohněm odháněli zlé duchy); svíčky, věnce, zvonky, skřítkové
Barvy: červená (ustupující svatý král), zelená (nastávající dubový král), bílá (čistota a naděje s přicházejícím světlem), stříbrná (měsíc), zlatá (slunce)
Vůně, koření: purpura, kadidlo, borovice, skořice, cypřiš, šalvěj, cedr
Bylinky, rostliny: cesmína, jmelí, dub, břečťan, tis, jehličnany, vavřín
Jídlo: perník, vánoční poleno (dort), sušené ovoce, ořechy, vepřové a krůtí maso, koláčky, ovesné placky, linecké těsto
Pití: wassail (ležák ochucený medem a kořením čí svařený cider – drink na dobré zdraví), vaječný koňak, zázvorový čaj, kořeněný cider,
Zvířata: jelen (symbol regenerace a životní síly)
Krystaly: rubín, granát, smaragd, diamant, heliotrop (bloodstone)